Historie naší chovatelské stanice

Dnes můžeme s jistotou tvrdit, že jsme měli obrovské štěstí, když jsme v létě 1999 našli v časopise inzerát chovatelky, jejíž samojedka Aida Sněžná paseka právě čekala přírůstky. Paní chovatelka nám vylíčila povahu své samojedky tak procítěně, že bylo definitivně rozhodnuto o smyslu našeho života, kterým bude usměvavý, veselý a vždy přátelský samojed.

V roce 1999 jsme si před Vánocemi jeli pro naši první samojedku Angie. Nikdy nezapomenu na okamžik, kdy jsem poprvé uviděla její mámu s flegmatickým výrazem: "zbavte mě těch příšerek, vezměte si je klidně všechny" a celou smečku malých bílých neposedných kuliček na vlastní oči. To bylo něco, co mne zasáhlo na celý život. S Angie jsme v 6ti měsících navštívili výstavu, kde byla pro všechny kolem krásná a tak jsme se již na další výstavu přihlásili jako vystavovatelé. Ze začátku vystavoval manžel. Nebyla jsem ten typ předvádět sebe nebo cokoliv jiného někde na veřejnosti a nechat se na pospas cizím očím. Jelikož manžel ani po čtvrté výstavě "nepochopil" systém posuzování rozhodčích a když si na této "jeho" poslední chtěl v kruhu podat rozhodčího za to, že nechal naši nejkrásnější samojedku na světě Angie na 3. místě, byla jsem nucena, pokud jsme chtěli zůstat výstavám věrni, vpravit svou tělesnou schránku i s obličejem chtíc nechtít do kruhu. Ze začátku jsem považovala každý neúspěch za svou chybu, učila se z fotografií, videí, nebyl nikdo, kdo by nám začínajícím pomohl učesat pejska, poradil při vystavování.
Po narození našeho prvního syna jsme usoudili, že Angie je tak trochu odsunuta na druhé místo a pořídili si, jako každý normální pejskař, samojeda druhého, tentokrát pejska Xavera. Po získání pár výstavních titulů jsme se rozhodli Angie uchovnit a v roce 2001 jsme založili mezinárodně chráněnou chovatelskou stanici. V roce 2002 jsme odchovali naše první chlupaté dětičky. Jejich narození bylo opravdu něco úžasného a nezapomenutelného a tyto pocity se ve mně objevují po každém narození štěňátek, vždy jako by to bylo poprvé. Tenkrát bylo tak málo informací a možnosti, kde je získat, že po narození prvních štěňátek jsem tak na ně koukala a říkám si: Ty jo, co to máme za hybridky, oni mají růžové nosánky!!! A věřte, že mi bylo trapně se kohokoliv zeptat, co s tím?! Volná pracovní doba nám s manželem umožňuje pečovat o mimoušky dnem i nocí, starat se o ně, vychovávat a pusinkovat je. A taky jsem se už přistihla, že na ně šišlám. Asi senilním.

V současnosti máme 5 samoušků, k tomu jako bonus přerytou zahradu, krátery jako po náletu, okousané stromky a vlastně cokoliv, co se na zahradě, byť jen náhodně, vyskytne. Naši samoušci jsou všichni velmi temperamentní a pracovití (až někdy jiným závidím ty obtloustlé mimochodně a těžce se pohybující bíle gaučové koule), nejsou to psi válející se na gauči, i když mají v domě vyhrazenou část pro každodenní odpočinek. Vydrží doma max. 2 hodiny a pak už zase letí do práce. Většinu dne tráví venku volně na zahradě 1800m2 kolem domku. I když musím přiznat, první samojedku Angie jsme učili do postele, bydlela s námi v bytě, ale po přestěhování do domku nám jasně dala najevo, že si celý náš nový domeček můžeme nechat pro sebe a doslova si vyštěkávala pobyt venku, kde pro ni bylo daleko více impulsů v podobě koček, psů, myší, krtků a slepic za plotem než v nudné kuchyni. Náš druhý pejsek se přizpůsobil své "vůdkyni", tím bylo rozhodnuto a celodenní bitvy, honičky, schovávané i devastace rostlin a stromů, hraček a manželova nářadí se odehrávají pod širým nebem.

I když jsou naši samojedíci na zahradě, máme s nimi každodenní neustálý kontakt. Ono se to ani jinak nedá, denně uklízím vyhrabané díry a roztahané a roztrhané pelechy a snažím se jim domlouvat "tak zítra, zítra vážení už konečně budete hodní". Chodíme na procházky, účastníme se výstav a nejrůznějších akcí, kdy se stýkáme i s jinými chovateli a majiteli samojedíků. V zimě tahají sáně s dětmi, ale navštěvujeme i místní domov seniorů, kde svým samojedím úsměvem, svou něžností a citlivostí dokáží vykouzlit úsměv na tvářích babiček a dědečků.

Samojedi jsou součástí mého života i srdce, a s nimi je spojena veškerá má činnost. Chodíme na procházky, běhat, pořádáme akce pro naše odchovy a všechny ostatní, účastníme se výstav, kde se setkáváme s přáteli, s majiteli našich štěňátek. Máme radost z každého sportovního, výstavního úspěchu, z jakékoliv aktivity se samojedíkem. Radíme majitelům našich odchovů, co, kde a jak. S manželem jsme založili spolek SAMOJEDI-CZ a jsme hrdí, že můžeme být součástí skvělé party lidiček, protože samojed nejen svým vzhledem, ale i povahou přímo vybízí k tomu, aby lidé v jeho blízkosti byli přátelští, přející a usměvaví.

Našim cílem je odchovávat zdravá, povahově vyrovnaná štěňátka, pro které hledáme skvělý domov, skvělou rodinu, skvělé přátele na celý život. Snažíme se odchovávat samojedíky, kteří budou svou nezávislou radostnou povahu a svůj neodolatelný úsměv rozdávat dál a svýma jiskřícíma očkama prozáří život těch, kteří vloží důvěru v naši chovatelskou stanici. Jsme rádi, když naši samojedíci mají v nových rodinkách aktivní život plný výletů, poznávání, sportu či jiných aktivit. Víc než výstavní titul pro nás znamená zpráva beze slov a se spoustou srdíček, poděkování za nejskvělejšího člena rodiny, za přítele a kamaráda.
Vrátím se k pořekadlu "jaký pán takový pes". Miluji samojedy nade vše, jejich temperament, samostatnost, jejich hrdost, zdravou dominanci i flegmatičnost, dokáží vždy vyhodnotit situaci po svém, ve většině udržet si své poslední slovo a odráží se v nich i má povaha. Na druhé straně miluji jejich přítulnost a láskyplnost, oddanost, hravost, jejich úsměv i vesele zářící oči, vůni jejich srsti, když zrovna nejsou od hlavy až patě od bláta.

Našim samojedům není cizí ani práce v zápřahu. Jde spíše jen o rekreační sportování, turistiku. S přáteli občas pořádáme akci "Sáně" a naši samoušci si v zápřahu vedli skvěle. Musherem 6ti spřežení byl náš Maty. S Angie jsme chodili na pulling, tahání břemene (rok 2002 - Angie - 3.místo v kat. do 25 kg výkonem 430 kg). S našimi chlupáčky chodíme do místního domova seniorů rozveselit babičky a dědečky. Někteří samojedíci z naší chovatelské stanice pracují nebo pracovali v různých odvětvích tažných sportů: Buck of Yacker pracoval jako leader ve spřežení, Casanova a Honýsek se se svým páníčkem věnovali agility, bikejöringu, dogtrekkingu, Matthew, Ma Cherie, Quennda a Yumička zase mushingu. Enngi O'Shakira se úspěšně věnovala agility, obedienci, dogtrekkingu (za svůj život uťapkala přes 4000km) a jako snad jediný samojed i záchranařině. Jared, Mystical white lady a Isinek rozšťastňovali tváře dětí i seniorů v canisterapii.

V létě v roce 2008 se naše člověčí smečka rozrostla o druhého syna Matiáska. Bohužel v tomto roce nás opustila naše Angie. Sice už nikdy nezaboříme tvář do její voňavé srsti, už nikdy ji nepohladíme, už nikdy nás neoblízne, nikdy nám nepodá pacinku, ale přesto stále žije v naší rodině, je tu stále s námi a nikdy na ni nezapomenene. Angie se určitě musí za bříško popadat, co nám ti naši dvounohé i čtyřnohé dětičky neustále připravují za překvapení. Najednou u nás bylo po Angie tak strašně prázdno a ticho... ♥

Abychom zdraví a vyrovnanou povahu u našich štěňátek takzvaně "pojistili", pečlivě vybíráme jejich tatínky. Nastávající tatínek nejenže musí být dokonale zdravý, musíme znát i informace o zdraví předků, ale musí mít tu správnou samojedí povahu. A ta se nejlépe projeví při našem prvním setkání. Pejsek nesmí být plachý, bojácný či nedůvěřivý. Musí se na nás smát, vrtět ocáskem a být neskonale šťastný, že nás vidí, i když nás vůbec nezná. I proto jezdíme na výstavy, abychom mohli potencionální tatínky našich miminek vybírat. Pokud nelze jinak, žádáme po majitelích videa případně reference od jiných chovatelů. Chovatelské plány spřádáme na několik let dopředu, kdy uvažujeme nejen o úspěších, ale i chybách a snažíme se najít ten nejlepší směr v chovu tak, aby samojed zůstal samojedem nejen charakterem, ale i vzhledem a funkčností své podstaty. Tedy aby samojed zůstal psem zápřahovým, aby to byl pes s vysokou imunitou, aby i v dnešních podmínkách dokázal přežít ve smečce a v drsném chladném počasí♥